Elektroakustická skupina třech kluků z Prahy, co mají za náměty tvorby a úvah Holešovice, Libeň, Bubny, Hrabala, Zahradníčka, Boudníka, pivo, znaky a významy ... Dan hraje na cajon, Martin na akordeon a Lukáš na kytaru.
"Ale to je nádherné, že jdete na návštěvu, Vládíček bude mít radost! A tichounce dodala: To byla zase noc, ten vám řádil! A zase hlasitě a zvučně: Ale vy, pane doktore, krásně vypadáte, to jste jistě se byl koupat… a tichounce: To byly drile, po celým baráku ho bylo slyšet… a zase hlasitě: Jen pojďte dál, Vladimírek má nový svetřík, Vladimírku, no… ten bude mít radost! A tichounce: Pořezal se, jak upadl do zrcadla, a počáral tou krví zeď a ještě celou čtvrtku… a napsal do ní: Stanu se knězem šílenství… A Vladimírka jsem zastihl v depresi. Jen prohlásil: Máti mi vyčítala, že když mne krmí, tak mám mít tro- chu větší pocit vděčnosti, tak jsem hodil ten kastrůlek. Povídám: To byl nezapomenutelný obraz, jako když se nechal fotografovat Salva- dor Dalí, jak letí vzduchem a ze dveří kdosi vylejvá na něj akvárium s rybičkami a letí kocouři, který zešíleli měchuřinou na vocase… Vladimírek jásal: Tak vy jste viděl ten kastrol ve vzduchu, to zelí… a osvětlený že to bylo krásný? Řekl jsem, že to krásný bylo a že půjdeme na pivo k Růžovému keři, že tam hostinský a hostinská mají každý svoje andulky a ty andulky si příšerně nadávají a hostinský a hostinská se jen usmívají, protože místo aby si nadávali oni, nadávají si ty andulky… Když jsem to s tím kastrolem řekl Egonu Bondymu, polekal se, ale pak zajásal: Kurva fix! Nietzsche se ptal, kde jsou barbaři dvacátýho století… Vladimír! No jo, už je to tak! Vladimír! Barbar dvacátýho věku, kterej pluje ve studených vodách umění a v teplých vodách vědy, jak řekl Dalí. Vladimír…"
Něžný barbar - Bohumil Hrabal.